Kotva
Elektronická žákovská knížka

Aktuality
Placení obědů
13.8.2020

Stávající strávníci mohou  poslat částku na účet školy 269 409 570/0300 (nezapomeňte uvést do zprávy příjemce jméno a třídu žáka)

- pokud nechcete oběd 1. 9. (první školní den), musíte si oběd odhlásit (nejlépe mailem), jinak při pouhém zaslání peněz na účet se automaticky oběd přihlásí.

Přihlašování žáků do školní družiny...
10.8.2020

...bude možné na tomto webu, pouze elektronicky a to od 24. 8. 2020. 

Informace pro budoucí prvňáčky
27.7.2020

Rodiče získali informace na třídní schůzce 23. 6. To nejdůležitější ze schůzek zveřejňujeme ZDE.

Anketa
Vítám dobrovolný nástup žáků II. stupně do školy:
a) ano
b) ne
Celkem hlasovalo: 123

Listopad 1989 na Metelkárně

Vloženo: 14.11.2019 | Autor: Chalupny | Zobrazeno: 612x | Zatím neupraveno
Jak se slaví na Metelkárně výročí listopadu 1989?

Žáci II. stupně přichystali PROJEKTOVÝ DEN (15. 11.), který byl pojat jako velká divadelní show  v naší tělocvičně. Žáci I. stupně si připomněli výročí listopadu ve svých třídách projektovým dnem. 

 

Protože dějiny republiky šly i naší školou, oslovil ředitel školy veřejnost s prosbou o fotografie a vzpomínky (školní archiv nedisponuje žádnými záznamy natož fotografiemi z té doby). Ozvali se čtyři pamětníci. Jejich vzpomínky uveřejňujeme... Pokud chcete i vy zveřejnit svou vzpomínku či fotku, neváhejte a ozvěte se. 

 

Věra Grögerová, tehdy učitelka Čj

Nikdo nevěděl, jak vše dopadne, proto byla většina kantorů opatrná. Byli nabádáni, aby doporučovali žákům nevycházet v době demonstrací na ulici, aby nepřišli k úrazu. Někdy kolem 17. listopadu 1989 se četlo prohlášení učitelů školy, že nesouhlasí s nastalou situací. Čtenáři, pro nesouhlas části sboru, nebylo umožněno dočíst text do konce a dodnes se neví, jestli se prohlášení dostalo k Okresnímu výboru KSČ, nebo ne.

 

Věra Jelínková, tehdy žákyně 4. C

Chodila jsem tehdy do 4. třídy. Hrdě jsem nosila na bundě trikolóru. Soudružce učitelce jsme od ledna říkali paní učitelko, byla ráda, a v učebnicích jsme škrtali vše, co souviselo s komunismem.

 

Ladislav Smrž, tehdy žák 8. C

Jak víme, prvopočátek listopadových událostí vznikl právě v Teplicích. První demonstrace začali kvůli silně znečištěnému ovzduší a inverzím, které se v té době staly nedílnou součástí našeho života, zejména pak v podzimních a zimních měsících. Velmi dobře si pamatuji na husté zažloutlé mlhy, kdy na prostředky veřejné dopravy byly umisťovány žluté praporky, které signalizovaly stav inverze a silného znečištění. V těchto dnech nám také odpadaly hodiny TV a k naší velké nelibosti byly nahrazovány méně žádanými předměty jako ČJ nebo Mat. O to lépe a s větší chutí se nám demonstrovalo…J. Vzpomínám si, že z počátku jsme demonstrace vnímali jako vynikající příležitost, jak se vyhnout vyučování a nikoho z nás ani nenapadlo, kam to všechno během tak krátké doby povede. Až teprve v měsíci prosinec 1989 bylo zřejmé, že byla překročena řeka Rubikon. Vzpomínám si, jak jsme nosili trikolóru připevněnou na oblečení a těšili jsme se na další a další demonstrace a velmi intenzivně jsme to s rodiči sledovali v televizi a hltali jsme každá další prohlášení KSČ a mluvčích demonstrantů. Přístup pedagogů ve škole jsme pak vnímali jako velmi rozpačitý. Žádná oficiální prohlášení se nekonala, jednotliví kantoři se jen velmi nesměle vyjadřovali k probíhajícím událostem. Oficiálně nám bylo zakazováno se účastnit demonstrací, ale nikdo nám ve skutečnosti nijak nebránil a ani jsme neřešili potíže s absencemi. Posledním antikomunistickým aktem pak bylo, když jsme na jaře 1990 dostali OP a na protest proti XVII. sjezdu KSČ jsme si ustřihli (někteří z nás) roh 16. a 17. stránky. Ještě taková malá perlička. Do naší třídy chodil žák Lukáš Váňa, syn Antonína Váni, což byl v té době vedoucí tajemník OV KSČ Teplice. Zvláštní je, že si vůbec nevzpomínám na to, jak tuto dobu prožíval on. Ve vzpomínkách ho mám jako hodného, slušného a sportovně založeného chlapce, kterého jsem vlastně od té doby již nikdy neviděl. Nikdy nepřišel ani na náš třídní sraz.

 

Lenka Bartošová, tehdy žákyně 5. B

Vzpomínky matné, ale přece - jdeme celá třída stávkovat na Benešák, je hnusně, zima, nic není vidět (smog, jako obvykle v toto roční období), stojíme u kašny, a vlastně ani moc nevíme, proč tam jsme, hlavně že se neučíme.  :-) Myslím, že to byla od pedagogů celkem statečnost, pochybuju, že měli souhlas zákonných zástupců. :-D Důvodem k těmto prvním demonstracím byl zoufalý stav ovzduší (ty bílé "mlhy" si pamatuji velmi dobře, na Benešáku nebylo z trolejbusu vidět na fasádu domů tam, co jsou dnes např. zdravotnické potřeby). 

A pak konec ruštiny, angličtinu nás učil každý, kdo si troufl... 

Spousta zmatků ve škole, doma, euforie, Kubišová zpívá na balkóně, obavy rodičů o místo, co bude, jestli nebude válka... ale to bylo až pak. Tu euforii ze změny jsme vnímaly i my, malé děti.

 

ZASLANÉ TŘÍDNÍ FOTOGRAFIE ZE ŠKOLNÍHO ROKU 1989/90...