Jak výuku v programu Začít spolu vnímají naše paní učitelky učitelky

„Tento program umožňuje v dětech více rozvíjet kreativitu, vzájemnou komunikaci a spolupráci tím, že pracují v centrech aktivit, a to se mi líbí.“

„Program Začít spolu pro mě otevírá další možnosti, jak učit děti. Líbí se mi, že rozvíjí jejich schopnosti, znalosti a zároveň přebírají určitou odpovědnost za splnění svého úkolu.“

„Učit v programu Začít spolu mi pomáhá učit děti tak, aby to bavilo je i mě. Aby učení bylo také hrou a zábavou. Baví mě mezipředmětová propojenost, čas na komunikaci s dětmi. Líbí se mi pozorovat osobní růst dětí ve třídě, jejich přístup k řešení různých problémů. Největší posun vidím v jejich vyjadřování se k vlastní práci a hodnocení se, ale také se nebojí říct názor na práci druhých. Druhou stránkou je také vztah s rodiči, který je mnohem pevnější. Rodiče jsou dětem i mně partnery při práci. Práce s programem pro mě znamená každý den se těšit do práce.“

„Učit v programu Začít spolu souzní s mým nastavením a přesvědčením, že důležité pro život je naučit se spolupracovat s ostatními lidmi, respektovat sebe i druhé, znát důvod, proč něco dělám a převzít za to odpovědnost. Dnes nikdo přesně neví, jaké vědomosti budou potřebovat naši prvňáčci při vstupu do zaměstnání, ale kompetence, které jsem zmínila v úvodu lze předpokládat, že potřebovat budou. To vše má program Začít spolu zpracované plus nabízí jiný pohled na vzdělávání. I já jsem svůj pohled ve své pedagogické praxi postupně utvářela a vždy jsem inklinovala ke vzdělávání, kde byl jasně stanovený cíl. Aktivity programu ZS (ranní úkol, centra aktivit, hodnotící kruh) jsou smysluplné, zacílené a děti baví. Klíčové a z mého pohledu i velmi náročné je kladení důrazu na vztahy ve třídě. Učím v tomto programu i proto, že spolupracuje s rodiči, poskytuje metodickou pomoc, je kolem něj spoustu výborných kolegyň a kolegů a mě samotnou posouvá dál.“

„Učit v programu Začít spolu pro mě znamená podporovat u dětí spolupráci, samostatnost, vzájemný respekt mezi dětmi, učitelem, ale i rodiči. Vstřícná, přátelská atmosféra ve třídě. Je to pro mě i děti zpestření výuky a program, který umožňuje uplatňovat metody kritického myšlení.“

„Větší možnost seberealizace, individuálního přístupu, pozorování vývoje žáků. Volnost v tom, jak uchopím učivo a předávám ho žákům.“

„Vyhledávání materiálů, které zábavnější formou učivo žákům přiblíží, případně prohloubí, ujasní. Pomůcky, se kterými samy děti manipulují. Dále je to formativní způsob hodnocení, práce s chybou. Líbí se mi, jak se žáci zapojují do činností, navrhují řešení vzniklých situací, učí se hodnotit sebe i druhé a vzít si z případných doporučení to nejlepší. Minimálně se nad vším alespoň zamýšlí, učí se vyjadřovat své myšlenky. My jim dáváme prostor.“