Londýn

V rámci projektu Erasmus + jsem vycestovala na výukový kurz anglického jazyka do Londýna. Trochu jsem váhala s výběrem destinace a zvažovala jsem menší města v Anglii, protože jsem se obávala sama vyrazit do tak velkého města. Nakonec touha po poznání zvítězila a moje srdce zvolilo Londýn.

Vybavená veškerými podklady, slovníky, brožurami a různými aplikacemi v telefonu jsem v druhé polovině května 2019 odletěla. Po příletu na letiště Heathrow jsem zjistila, že mi‚ (jak jinak) nefungují mobilní data a tak jsem musela využít svých znalostí Angličtiny a ochoty Londýňanů, abych se dostala k mojí náhradní rodině, kde jsem měla být ubytovaná. Přivítala mě paní domu Freida, původem ze Srí Lanky a ochotně se mnou zajela autobusem a metrem do hodinu vzdálené školy v Eustonu, kde jsme se mohli zúčastnit prohlídky letem- světem významnými částmi města. Cesta do školy se zdála být dlouhá, ale nakonec jsem si tyto výjezdy oblíbila a pozorovala okolí a lidé kolem. A že bylo se na co dívat. Londýn je velkolepé multikulturní město, které ví jak na to. Během následujících 14- ti dní jsem si v dopravních prostředcích prohlédla velké množství novin, vyslechla a odpovídala na rozhovory o počasí a slovo „sorry“ bylo v přeplněném metru vítězem.

Ve škole jsem zvolila kurz pro účastníky 30+. Nevím proč, ale byli tam i mladší „žáci“, ale vůbec to nevadilo. Přizpůsobíte se a omládnete. V povinné části kurzu jsme probírali gramatické jevy a jako nadstavbu jsem si vybrala konverzaci. Gramatická část, se zdála býti poměrně snadná, ale konverzace byla v o něco vyšším levelu, než se nacházím, a tak jsem se mnohokráte zapotila. Naštěstí ne sama. A nebojte se, byli i domácí úkoly. Znovu po delší době opět v „lavicích“. Ocenila jsem motivační, interaktivní a „hýbací“ výuku a ta frontální mi dávala zabrat, i když jsem dospělák. Slovníky a jiné pomůcky byli ve škole zakázané. Vše, čemu jsme nerozuměli, nám překládali opisem známých slov. Překvapilo mě, že jsem byla v kurzu jediná učitelka. Myslela jsem, že získám nové výukové zkušenosti, ale nakonec nadhled a odstup od své profese byl přínosem. Ve škole jsem také využila nabídky zájezdu do Oxfordu a Cambridge. Jsou to nádherná, starobylá města plná univerzit a kolejí.

Všichni účastníci kurzu v obou skupinách byli úžasní a z různých koutů světa. Nejpočetnější a nejlepší byli Japonci. Z jejich chování a přístupu jsem byla nadšená. Naprosto mě uchvátili. Další početná a družná část osazenstva byla z Brazílie. Nic je nerozházelo. Prostě „slunce v duši“. Třetí místo mělo Švýcarsko. Trochu upjatí a stydlivější. K české „nátuře“ asi nejblíže.

Nemohu nezmínit mojí náhradní rodinu, která byla velmi přátelská a komunikativní a tak jsme u pozdních pokrmů ze Srí Lanky probrali mnohá témata od rodiny až po politiku. Rodina Ranatungova vyznává Budhismus a tato víra mě v jejich podání velmi nadchla. Společně jsme navštívili budhistickou komunitu a byla to báječná zkušenost.

A co Londýn?

 Je to nádherné město, plné památek, krásných staveb, mnoha parků a půvabné Temže. Po celou dobu pobytu bylo pěkné počasí a tak jsem využívala volného času k návštěvám všech možných známých i méně známých míst. Vstupy do muzeí jsou v Londýně zdarma a to nelze nevyužít. Všechny prohlídky byli pro mě velmi přínosné. Londýňané by mi určitě neodpustili návštěvu typické „Pub“, tak byla i ta. Najezdila jsem a prochodila mnoho kilometrů a dopravu po Londýně mi usnadnila Oyster card a také úžasná aplikace Citymapper, která vám nabídne všechny dostupné varianty.

Jsem velmi ráda, že mi vedení školy umožnilo a pomohlo uskutečnit tuto mobilitu. Děkuji také všem kolegyním, které se mnou sdílely přes WhatsApp moje dojmy on-line.

Helena Novotná