Historie školy

Dr. Jindřich Metelka

   Narodil se 11.08.1854 ve Svémyslicích u Brandýsa nad Labem.

   J. Metelka byl významný český zeměpisec a kartograf, cestovatel (cestoval po Evropě, Asii i Africe). Založil spolu s dalšími odborníky první "Českou společnost zeměvědnou", jejíž častopis redigoval celých 16 let. Patřil k zpracovatelům hesel pro Ottův slovník naučný a redigoval také jeho Velký zeměpisný atlas (od r. 1900 až do své smrti).

   Zabýval se dějinami kartografie. Významná je jeho studie "O Komenského mapě Moravy" (1892). Působil ve vědeckých společnostech, aktivně se zapojil do politické práce.

     V roce 1902 se stal Jindřich Metelka členem c.k. zemské školní rady, snad také proto, že jmenování významnného vědeckého pracovníka nepřivádělo úřady k obavám z jeho nadměrné aktivity v ožehavých problémech, jež tento orgán řešil. Seznámení s problematikou českého menšinového školství však znamenalo naprostý zlom v jeho dosavadním životě. 

     Na sever Čech přišel poprvé v době, kdy na mnoho místech vrcholil zápas za rovnoprávné postavení českého školství. Badatelskou a vědeckou činnost dal tehdy vědomě stranou a aktivně se zapojil do politické práce "v zájmu vyšší kulturní úrovně celého národa". 

   Velmi významnou událostí byla všeobecné školská stávka na sklonku roku 1908, během níž v Lomu a Duchcově vystupoval i profesor T. G. Masaryk. Jindřich Metelka byl členem Pomocného školského komitétu v Duchcově. Aby bylo jeho slovo účinnější, rozhodl se kandidovat ve volbách a v letech 1909-11 byl poslancem říšské rady za stranu národně svodobomyslnou. 

   Na severu v té době vrcholil boj za českou školu v Ervěnicích, v Bílině, Cukmantlu (Pozorka) i Bohosudově a Jaroslav Dlask, který vydal publikaci "Žaloba 23 000 českých dítek v Podkrušnohoří", připsal tento pozoruhodný spis právě prof. Metelkovi. Úspěšná byla v té době jeho pomoc v úsilí o založení české pokračovací školy v Trnovanech u Teplic, otevřené už v roce 1911. 

   Po smrti Fr. Kneidla v roce 1912 byl Jindřich Metelka zvolen předsedou Ústřední matice školské, jejíž zásluhy o vznik a rozvoj českého školství na severu jsou neocenitelné. Její činnost neustala ani za 1. sv. války, kdy byla zapojena v ilegální práci tzv. České mafie. Sám Metelka se již v únoru 1917 v Měšťanské besedě otevřeně vyslovil pro semknutí protirakouských živlů. Po vzniku republiky se stal členem revulučního Národního shromáždění a z jeho podnětu byl už v roce 1919 přijat zákon o českém menšinovém školství - tz. Metelkův zákon. 

    Brzy poté, dne 9. září 1921 v Praze, však prof. dr. Jindřich Metelka zemřel. Je pochován na turnovském hřbitově, kde má i pomník v městském parku. 

(z dobových kronik a s přispěním článku Pavla Koukala zpracoval M.Chalupný, více informací o J. Metelkovi ZDE)

  Pomník J. Metelky v Turnově

 Důležité etapy v historii školy

   Až do roku 1918 neexistovala jediná česká škola v Podkrušnohoří. Teprve od roku 1919 se povolilo zřizování prvních českých škol v Sudetech.

1923 -1925

   Na začátku dvacátých let dvacátého století byla v Teplicích potřeba školní budovy, kde by zároveň s obchodní akademií byly umístěny i třídy národní školy (dnešní ZŠ), které v dosavadní malé budově v Jateční ulici nemohly umístit vzrůstající počet českých dětí. Proto byla v létě r. 1923 vypsána soutěž na stavbu budovy v Trnovanech na staveništi vedle regulovaného potoka a v srpnu téhož roku byla stavba zadána plzeńské firmě ing. Jenč a spol. 

Fotografie školy z roku 1925

   Se stavbou se mělo začít hned na podzim. Ukázalo se však, že staveniště bylo "danajským darem" teplické obce. Bahnitý a vodou silně propustný terén byl příčinou, že pro izolaci bylo nutno položit silné betonové základy. Další práce byly proto odloženy na příští rok. Stavba byla dokončena v létě roku 1925. K slavnostnímu otevření došlo 28.10.1925. Škola byla nazvána po bývalém starostovi Ústřední matice české dr. J. Metelkovi, který se zvláštním zákonem nejvíce zasloužil o rozvoj českého školství v pohraničí.

 Fotografie učitelského sboru měšťanské a obecné školy dívčí  z roku 1933

   V roce 1925 bylo na budovu školy přistaveno II. patro, ve kterém se usídlila Obchodní akademie. V prvním patře byla škola měšťanská a v přízemí obecná.  V tehdejší ročence, vydané ve 30. letech (20. století) o nové Obchodní akademii stálo toto: 

   V nové školní budově se začalo učiti po prázdninách r. 1925. Místnosti jsou světlé a vzdušné, takže plně vyhovují školským potřebám. Nelze však považovati nynější umístění ústavu za trvalé, protože místnosti svým počtem nestačí rostoucímu návalu žactva a jeho potřebám, vyplývajícím z nízké životní úrovně českého lidu v kraji. Při nedostatku českých odborných škol hlásí se na zdejší ústav žáků velmi mnoho, ale pobočky nelze pomýšleti, protože není na ně místností.

   Kromě toho sociální poměry většiny žactva jsou tak bídné, že rodiče ani z nejvzdálenějších míst nemohou platiti svým dětem drahý byt a stravování v místě školy, takže žáci jsou nuceni dojíždět. Měli jsme a máme tu žáky, kteří dojíždějí až od Roudnice, Loun a Chomutova! Na ústavě jsou i žáci, kteří denně musí vstávati před 4. hod. ranní a dojíždějí domů, mají-li také odpoledne vyučování teprve o 6. hodině večer. Sociální důvody volají tedy naléhavě po zřízení internátu, jehož jednu funkci již nyní zdárně plní Studentská mensa při obchodní akademii.

   Prvním ředitelem ústavu byl chvalně známý praktik Ing. Karel Krýzl, předtím ředitel obchod. akademie v Mor. Ostravě. Když odešel do pense v červenci 1928, byl ustanoven jeho nástupcem Jan Hradil, dotud profesor státní obchodní akademie v Brně.

   Vlastní školnici má ústav od svého přestěhování do Metelkovy školy a jest jí snaživá paní Anna Jakoubková, která vykonává také kuchařské práce pro mensu.

    Ústav se těšil značné oblibě nejen u obyvatelstva teplického okresu, nýbrž i Mostecka, kde byly silné české menšiny. Někdy přicházívalo k zápisu i na 300 uchazečů. Do obou prvních ročníků akademie a obchodní školy však mohlo být přijato jen po 40 žácích. Odmítání žáků hlavně pak těch, kteří poměrně dobře vykonali zkoušku a nemohli být přijati pro nedostatek místa, bylo vždy obtížným úkolem vedení školy. 

1926 - 1929

   Spolu s Obchodní akademií (viz výše) v budově sídlí Obecná škola, Měšťanská škola, Hudební škola (od roku 1928). Ředitelem chlapecké školy byl F. Skřivan (1927) a ředitelkou dívčí školy byla E.Cibulková. V letech 1928 - 1936 by ředitelem Obchodní akademie byl Jan Hradil, po něm přišel ředitel Soldát. Obchodní akademie působila v naší budově až do roku 1938, kdy se přestěhovala do Loun. 

1933 - 1938

   Po založení sudetoněmecké strany vzrůstá napětí i v naší škole. V době mobilizace byla budova hlídána dobrovolníky. 26.09.1938 byla škola "prozatím" uzavřena.

1938 - 1945

   Během okupace byla škola uzavřena. Jsou zde umístěna německá kasárna, veškeré archivy českých škol byly zničeny. Pokusy o zřízení české školy byly potlačeny.

1945

   V budově sídlí kasárna sovětské armády. 26.06.1945 byla zahájena obnova školy a 02.09.1945 začal nový školní rok Měšťanské školy dívčí. Ředitelkou této školy byla H. Kučerová.

1945 - 1960

   V budově postupně nebo soustavně sídlí: Škola obecná, Chlapecká, Národní, Střední měšťanská a 1. jedenáctiletá střední škola (ta od r. 1953 do r. 1960). Součástí této "jedenáctiletky" bylo 30 tříd, ve kterých vyučovalo 40 učitelů.

rok 1956 - absolventi jedenáctiletky (střední školy)

Před rokem 1960 byla tato střední škola přeměněna na experimentální dvanáctiletou střední školu. Řediteli v tomto období byli: p. Jeništa, p. Vodička, p. Bartoš a Karel Hrůza. V tomto období byla také v rámci "akce Z" započata stavba budovy dílen (dnešní školní družiny). Z počátku tedy sloužila pro výuku technické výchovy a dílen. Dostavěna byla v roce 1964.

 rok 1960

1961 - 1982

   V květnu 1960 umíra Karel Hrůza a po jednoletém ředitelování A.Šnajdra se v roce 1961 přesouvá střední škola do budovy dnešního gymnázia, odešla také velká část učitelů. Stav žáků byl doplněni 6 třídami ze škol v Trnovanech. V roce 1961 nastoupil do funkce ředitel Bohumil Reichl, který pak řídil školu celých dvacet let. V tento rok získala škola nový název - Základní devítiletá škola. V roce 1969 byly otevřeny první třídy s jazykovým vyučováním. S cizími jazyky se začínalo již od 3. ročníku. 

1982 - 1991

   Ředitelkou v tomto období byla D. Kloboučníková. Od sedmdesátých let až do počátku 90. let byla pod vedení naší školy přiřazena i Lidová škola jazyků, která pořádala kurzy německého, anglického, francouzského a španělského jazyka. Tyto večerní lekce byly hojně navštěvovány dětmi i dospělými z oblasti celého okresu. V roce 1985 bylo dokončeho a otevřeno nové volejbalové hřiště v areálu školy (na tomto místě byla v roce 2008 postavena nová tělocvična). Byly postupně zrušeny deváté ročníky (žáci končili  v osmičce), ovšem II. stupeň byl rozšřen o páté třídy. Ty byly do té doby součástí I. stupně školy. Byla vybudována a v roce 1987 otevřena školní jídelna v Jankovcově ulici.

1991 - 2008

   V roce 1991 byla ředitelkou jmenována E.Láznická. Škola získává název Základní škola s rozšířenou výukou cizích jazyků. V r. 1995 se zahájila výuka cizích jazyků již od 1. ročníku. Vyučovat se začala i francouzština. Budova školy prošla rekonstrukcí (např. omítnutí celé budovy či kompletní výměna elektroinstalace), učebny se modernizovaly (hlavně jejich vybavení nábytkem) a v roce 2008 byla dostavena budova nové tělocvičny (Klicperova ulice). V roce 2007 se školní jídelna v Jankovcově ulici stala administrativně součástí školy. Do té doby byla samostatný právní subjekt. 

2008 ...

   Od roku 2008 působí ve funkci ředitele  M. Chalupný. Pokračuje se v modernizaci vybavení (např. v každé třídě zobrazovací didaktická technika) a v rekonstrukcích školy (výměna oken za plastová, rekonstrukce žákovských šaten, oprava všech komínů, výměna podlah ve třídách, obnova plotu školy...). Bylo zřízeno městské hřiště před školou.

V říjnu 2015 uplynulo 90 let od otevření naší školy! Více zde.